Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

babi90 

Hana Papežová galery90.rajce.idnes.cz
866 alb84665 zobrazení5 oblíbených alb
Fotografie jsou z vernisáží v galeriích v Ostravě, , setkání s významnými lidmi v Librexu, DK AKORD v Ostravě, Domě umění, ve Fiducii, Galerie G, příroda - Beskydy, Běls. les,POODŘÍ ,Charita Ostrava- G centrum, významné akce,charitní domy v Ostravě, Lázně Klimkovice, Luhačovice ,Ostrava, Celebrity v Ostravě, J Morava,studium VIRTU3V,UKS
Nepoužívat mé fotografie i alba k jakémukoliv účelu, předem můj souhlas k použití některé fotografie, ráda poskytnu.

reklama

114 fotek, 17.9.2010, 34 zobrazení,
14.vinobraní před DK AKORD v Ostravě- Zábřehu 17.9.2010.Roztančené náměstí, příjemná hudba a zpěvák Petr Rezek přilákal spoustu lidí nejen ze Zábřehu a nejen na dobrý burčák.
33 fotek, 6.11.2003, 145 zobrazení,
Příjemné odpolední setkání s panem farářem V.Řehulkou v Seniorklubu , " nabitém " jako obvykle k prasknutí , protože pan farář dovede navodit příjemnou atmosféru. svým laskavým, milým přístupem, jeho slova jsou pohlazením po duši a jeho vyznání jsou pro nás velkým přínosem.
Děkujeme Vám, pane faráři, jsme rádi, že Vás máme.

Funkce: kněz Vítězslav Řehulka
Narodil jsem se 11.10.1969 v Opavě, mám čtyři sourozence, vyrůstal jsem ve Zlatníkách, vesničce, která patří do farnosti Stěbořice. Maturoval jsem v roce 1987, potom dva roky vojny a v roce 1991 jsem nastoupil do konviktu v Litoměřicích.

1997-jáhenské svěcení a jáhenská služba v Novém Jičíně
1998-kněžské svěcení v Ostravě o. biskup Fr. V. Lobkowicz
1998-2002 kaplan v Šenově u Havířova a administrátor v Ostravě-Radvanicích
od 2002 farář v Ostravě-Zábřehu.
261 fotek, 29.9.2016, 4 zobrazení,
7 fotek, 25.9.2003, 13 zobrazení,
Aktivní senior s Mgr. Marianem Volanským na téma Bio potraviny, alternativní léčba.
128 fotek, 16.5.2016, 3 zobrazení,
174 fotek, 29.2.2016, 9 zobrazení,
140 fotek, září 2015 až leden 2016, 29 zobrazení,
Zajímavé a podnětné odpoledne v DKAKORD v Seniorklubu 5.1.2016.

Vystoupení žáků Základní umělecké školy v Ostravě - Zábřehu.

Promítání prezentace o Římě páterem panem Frant. Staňkem j./ omlouvám nepřesné údaje /

Hudební produkce : Petr Prášek saxofon

Moderace : Šárka Zubková a pracovník DKAKORD / omlouvám jméno doplním/

Host pořadu: RNDr.Frant.Staněk, místostarosta OVA J

Skvělý zážitek, velké poděkování všem hostům.

.
102 fotek, 31.8.2015, 8 zobrazení,
47 fotek, září až prosinec 2015, 8 zobrazení,
52 fotek a 1 video, leden 2003 až leden 2005, 23 zobrazení,
Křest knihy doc. I.Měrky Slezské klavírní trio. Ostravské kvarteto ., proběhl 12.11.2012 v Domě kultury města Ostravy.
Střípky z této zajímavé akce významného ostravského hudebního umělce.

Video z křestu J.Bárty na konci.
131 fotek, 1.2.2010, 32 zobrazení,
Zajímavá výstava fotografií výborného fotografa z Jablunkova.
20 fotek, 18.1.2013, 25 zobrazení,
Josef Klíma (* 19. března 1951) je český novinář, spisovatel a televizní reportér.

Beseda s J.Klímou v DKmO kině Art v rámci 1. mezinárodního festivalu T- film.Ostrava 2013.

Z wikipedie:

Josef Klíma je právem považován za zakladatele české investigativní žurnalistiky. Je autorem stovek televizních reportáží, desítek knih a filmových scénářů. Získal mj. jedno z nejvyšších profesních ocenění, cenu Filmové a televizní akademie Elsa, za scénář Svědomí Denisy Klánové.

Jako novinář Josef Klíma ovlivnil životy stovek lidí. Bylo to ale vždycky k lepšímu? Neukřivdil nikdy nikomu? Podařilo se mu za celých pětatřicet let novinářské kariéry neudělat chybu? 13. komnata Josefa Klímy skrývá odpověď na tyto otázky.

Jeho reportáže hýbaly touto zemí. Třeba: „Romové jdou do Kanady!“ Dalo by se s jistou nadsázkou říci, že kvůli Josefu Klímovi dnes existují pro Čechy kanadská víza. Jindy zase díky Klímovým reportážím začali mnozí lidé považovat zločince Jiřího Kajínka téměř za národního hrdinu. Jeho útěk z nejstřeženějšího žaláře vzdáleně evokuje příběh slavného hraběte Monte Christa, Kajínek se dokonce umístil v první desítce kandidátů na post prezidenta naší republiky. Nabízí se otázka: Je správné glorifikovat zločince?

Vystudoval Fakultu žurnalistiky UK, spoluzakládal týdeník Reflex, v letech 1990-1992 byl jeho šéfreportérem, spoluzakládal český televizní investigativní pořad Na vlastní oči a zůstal v něm jako reportér a moderátor až do jeho ukončení (1994-2009). Je nositelem novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky (2006) a Ceny Jana Beneše (2009). V sobotním vydání Lidových novin má dlouhodbě k dispozici vlastní rubriku Poslední slovo.

Od roku 1970 je ženatý s Janou Klímovou, děti Kryštof (1977) a Kristýna (1981).

Vydal CD Na vlastní uši (1999 - autor hudby i textů), koncertuje s kapelou PKS a s triem Klima-band (zpěv, klávesy). Pořádá přednášky pro středoškoláky a učně na téma Kriminalita mládeže po celé republice.

Od ledna 2010 měl týdenní talkshow na Public TV Očima Josefa Klímy.

Dílo
Bibliografie
Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Josef Klíma

Mrtví milovat nemohou (1983), dvě detektivní novely
Náruživost (1983)
Brutalita (1990), posloužila jako předloha k filmu Filipa Renče "Requiem pro panenku"
Tranzit Bangkok (1990), román
Pět misek bez dna (1989), cestopis z Indie, Nepálu, Bangladéše, Barmy a Thajska
Život reportéra (1996), úvahy a eseje
Loď s otroky (2002), román z prostředí soukromé televize
Zbláznil se svět anebo já (2006), výběr sloupků a fejetonů
Vlastníma očima (2009), vzpomínky.

Televizní scénáře

Rána z milosti (2006 ČT), film o symbióze policisty a mafiána, která se změní v bumerang (cena Elza)
Vlna (2008 ČT), triptych o záměně identity při smrtonosné tsunami
Svědomí Denisy Klánové (2009 ČT), o beztrestnosti delikventních dětí (Cena Elza)
Expozitura (2009 Nova - spoluautor Janek Kroupa), šestnáctidílný seriál na motivy Berdychova gangu
Vetřelci a lovci (2009 ČT Brno), psychothriller (hotovo, ještě nevysíláno)
Jsi mrtvej, tak nebreč (2010 ČT), dvojdílný psychothriller (natáčí se)
48 fotek, 7.12.2014, 81 zobrazení,
Dagmar Cheiacová, dnes / 18.4.2014 / v Dobrém ránu v ČT 2 předváděla výrobky na Velikonoce z papíru.

Dášenko, výborně Jsi reprezentovala nejen sebe, slušelo Ti to, ale i naše Charitní středisko Gabriel v Ostravě - Zábřehu, kde vedeš kroužek Tvořivé ruce žen. Děkujeme za reprezentaci , máme skvělé spolupracovníky.
45 fotek, 4.3.2015, 186 zobrazení,
Moderují Tereza Richtrová a Petr Rajchert.- v Dobrém ránu s českou televizí na téma Roztroušená skleróza s Mudr.Olgou Zapletalovou.

Skvělý pořad se skvělými lidmi.
151 fotek, leden 2005 až leden 2013, 98 zobrazení,
Den architektury proběhl v Ostravě v neděli v rámci akce Poznej své město se zkušeným průvodcem nejen v Gongu, ale po celé trase Dolní oblasti Vítkovic až k areálu Dolu Hlubina.

Multifunkční aula Gong, Dolní Vítkovice

Komentované prohlídky architektury Multifunkční auly Gong, která je dílem věhlasného českého architekta Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru.

Dolní oblast Vítkovice
Důl Hlubina, vysoké pece, koksovna Vítkovických železáren

DOV7.jpgDůl, pece a koksovna tvoří dohromady areál nazývaný také „Ostravské Hradčany“ a nabízí Vám mimo jiné jedinečnou vyhlídku z vysoké pece z výšky téměř 70 m na Ostravu a její okolí! Dokonalý technologický celek je národní kulturní památkou a byl díky své výjimečnosti zapsán i na seznam Evropského kulturního dědictví. Bývalý plynojem se proměnil v multifunkční aulu Gong, speciální skipový výtah, který dřív dopravoval rudu do hrdla vysoké pece, Vás vyveze na Vysokou pec č. 1. V bývalé energetické ústředně, tzv. U6 Vás čeká Malý svět techniky – interaktivní muzeum ve stylu vědecko-fantastických knih Julese Verna pro malé i velké.

Dolní oblast Vítkovice je jedinečným industriálním areálem z 1. pol. 19. století, jehož jednotlivé významné technické objekty a zařízení byly od počátku 90. let minulého století prohlašovány za kulturní památky. Celý areál byl vzhledem ke své výjimečnosti prohlášen roku 2002 za národní kulturní památku.

V těchto místech stávala již původní pudlovací pec z r. 1828, založená arcibiskupem Rudolfem, první toho druhu v celé rakouské monarchii. První vysoká pec zde byla uvedena do provozu v roce 1836. Nedílnou součástí celého výrobního řetězce se stal i důl Hlubina z roku 1843. Bezprostředně zde na sebe navazoval celý technologický tok těžby uhlí, koksovny a výroby železa, jenž nemá v České republice obdoby. V roce 2008 byl areál zapsán na seznam Evropského kulturního dědictví.

V rámci těchto prohlídek bude unikátní příležitost dostat se do jindy nepřístupných míst.

Během prohlídek uvidí návštěvníci malý sál pro 400 osob i velký sál s kapacitou 1500 míst, učebny i technické zázemí budovy.

Prohlídky se uskuteční se zasvěceným průvodcem a tak bude možnost dovědět se architektonické i technické zajímavosti nebo perličky z historie a výstavby Gongu.

Prohlídky začínají na recepci Multifunkční auly Gong každou neděli vždy v 10:30, 12:30, 14:30 a 16:30.

Dolní oblast Vítkovice si vyhrazuje právo kdykoli okruh upravit, či zrušit s ohledem na akce probíhající v prostorách Multifunkční auly Gong.

Galerie Multifunkční auly GONG, Dolní Vítkovice se nachází v přízemí této unikátní stavby a slouží k vystavování nejrůznějších výstav.

Její jedinečnost tkví hlavně v možnosti vystavovat velkorozměrové objekty.

Galerie je přístupná široké veřejnosti každý den vždy od 10:00 do 18:00 hodin.

V současné době probíhá v galerii výstava Smalt art 2013.

Výstava potrvá od 17. července do 30. září 2013.

Organizace návštěv Národní kulturní památky (NKP) Důl Hlubina koksovna a vysoké pece Vítkovických železáren v roce 2012. VÍTKOVICE MACHINERY GROUP (dále jen společnost), Moravskoslezský kraj a Zájmové sdružení právnických osob „Dolní oblast VÍTKOVICE“ (dále jen sdružení) umožní veřejnosti návštěvy/prohlídky areálu NKP, a to jak ve vlastnictví VÍTKOVICE, a.s., tj. část NKP v rozsahu koksovny, vysokých pecí a dalších technologických zařízení hutní prvovýroby a energetiky, tak i v části NKP- Důl Hlubina, který byl historicky součástí Vítkovických železáren a je nyní ve vlastnictví Moravskoslezského kraje se správou zajišťovanou zájmovým sdružením právnických osob „Dolní oblast VÍTKOVICE“. Od roku 2002 je areál dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí prohlášen za Národní kulturní památku. Dolní oblast Vítkovic byla v roce 2008 zapsána na seznam evropského kulturního dědictví.
Projekt regenerace a oživení technických památek v Dolní oblasti Vítkovic získal významné ocenění. V rámci pátého ročníku prestižní soutěže o evropskou destinaci nejvyšší kvality – EDEN 2011 převzali zástupci sdružení Dolní oblast Vítkovice Cenu ředitele CzechTourism za unikátní projekt k rozvoji národní technické památky a Evropského kulturního dědictví, které spravují a rozvíjejí. Toto ocenění porota udělila vzhledem k vysoké kvalitě přihlášek jako speciální cenu.

Foto: Hana Papežová
46 fotek, 5.2.2013, 28 zobrazení,
Jiří Menzel představil v Ostravě svou knihu vzpomínek Rozmarná léta

Vyprávění, besedy a autogramiády slavného režiséra, scénáristy a herce Jiřího Menzela se mohli zájemci zúčastnit v úterý 14. ledna od 16 hodin v ostravském Knihcentru. Režisér, nositel francouzského uměleckého titulu Chevalier des Arts et Lettres, komentoval svoji knihu vzpomínek Rozmarná léta.
Ostrava. Knihcentrum . 14.1.2014 Jiří Menzel a jeho Rozmarná léta.

Foto: Hana Papežová

Besedu s režisérem Jiřím Menzelem, již navštívilo v ostravském Knihcentru na Smetanově náměstí zhruba 220 diváků, moderovala Veronika Jáhnová, manažerka marketinku Knihcentra Ostrava.

V první části se společnými silami propracovávali jednotlivými kapitolami vzpomínek, které divákům autor rozšířil o další zážitky ze svého mládí a především ze studií na pražské FAMU pod vedením režiséra Otakara Vávry.

Přidal pár zážitků z natáčení svých 20 celovečerních filmů, z nichž Ostře sledované vlaky z roku 1966 získaly cenu americké Akademie filmového umění a věd Oskara, a další skvělý film Vesničko má středisková (1985) byl na tuto cenu nominován. Pan Menzel konstatoval, že nejprve se chtěl stát hercem a také jako herec natočil 56 filmů a zahrál mnoho postav na divadle, kde působí také jako režisér.

V části otázek a odpovědí zavzpomínal na návštěvu v USA u oskarového režiséra Miloše Formana, který jej hned ve dveřích přivíital otázkou: „Jirko, jaké bereš prášky?"

Na otázky typu, co preferuje ve svých filmech a ve filmovém umění jako takovém, odpověděl: „Preferuji laskavost, humor a moudrost. Nemám rád ryze negativní postoje. To je nezdravé. Chci dělat filmy tak, aby se líbily lidem a aby na ně rádi chodili.”

Po neformálním ukončení besedy následovala autogramiáda jeho knihy vzpomínek Rozmarná léta. „Rytíř umění a literatury” Jiří Menzel vytrvale knihy podepisoval, fotografoval se s mnohými zúčastněnými a zdálo se, že byl v Ostravě spokojen.
68 fotek, 14.2.2013, 28 zobrazení,
Autorské čtení a autogramiáda Lydie Romanské a Aleše Dostála v Knihcentru v Ostravě 23.1.2014

PhDr. Lydie Romanská – Lidmilová

je česká básnířka, prozaička; členka Obce spisovatelů (1990); předsedkyně ostravského střediska Obce spisovatelů (1997 dosud); členka Rady Obce spisovatelů v Praze (1997 dosud) a členka Českého centra Mezinárodního PEN klubu (2011).
41 fotek, 1.1.2014, 20 zobrazení,
29.1. od 16:00 hod. se v Domě knihy – Knihcentrum (dříve Librex) konala
autogramiáda režiséra Radovana Lipuse, který podepisoval svou knihu O smutné
továrně. V roce 2013 ji vydalo nakladatelství Meander, ilustracemi a
kolážemi ji doprovodila Veronika Podzimková a David Vávra. Tato publikace
získala na podzimním knižním veletrhu cenu Nejkrásnější dětská kniha.
34 fotek, leden 2013, 83 zobrazení,
Besedu s básnířkou a rodačkou z Vítkovic Evou Kotarbovou v Domě u šraněk ve Vítkovicích Jeremenkova 13 , uváděla Lenka Kocierzová 23.1.2013

Děkujeme za krásné odpoledne , které mě vzalo za srdíčko, těším se na další spolupráci a podobná příjemná, nezapomenutrelná setkání.Poučné, podnětné a patříš určitě mezi " Neobyčejné ženy v Ostravě ". Blahopřeji, Jsi skvělá.

Eva Kotarbová se narodila v ostravské čtvrti Vítkovice. Jako dítě citlivě vnímala svérázné sousedy - horníky, hutníky, okolní průmyslovou krajinu se struskovými haldami, továrnami a šachtami, což se za mnoho let projevilo v její básnické tvorbě, třebaže v ní dominují především milostné motivy ve spojitosti s hledáním smyslu domova a života.

Po studiu na Pedagogické fakultě v Ostravě učila matematiku a zeměpis. Později pracovala jako redaktorka v Ostravském večerníku, ostravském studiu ČTR, TV Kabel Plus Ostrava a jinde.

V roce 1979 vyšla první básnická sbírka Evy Kotarbové Podkůvky, vydaná v nakladatelství Profil stejně jako druhá knížka veršů, nazvaná Kameny (1981). V prvotině usilovala o postižení citového dozrávání dívky v mladou ženu a matku. Vyrovnávala se i s neustále přítomným opomíjením okamžiků naplněných láskou. V druhé knize podala osobitý obraz Ostravy, vyjádřila pocit sounáležitosti s ní a nastínila život předků, jejichž osudy město poznamenalo.

Eva Kotarbová má na svém autorském kontě mimo jiné i knížku Zapomenuté věty. V té opět "zaznívá" téma míjení. Tentokrát nejen ve spojitosti s láskou mezi mužem a ženou, ale také s rodiči, jejichž odchod z tohoto světa neznamená jenom ztrátu, nýbrž kupodivu i větší vzájemné pochopení.

Podstatná část veršů básnířky byla zhudebněna. Inspirací pro skladatele se staly především Podkůvky a Kameny. Jejich písně nastudovaly pěvecké sbory nebo se o interpretaci postarali přední profesionální pěvci.

Autorka napsala rovněž řadu povídek, které byly publikovány v denním tisku a časopisech. Realizovány byly desítky jejích televizních scénářů k publicisticko-dokumentárním snímkům postihujícím kulturní dění moravskoslezského regionu. Tvorba Evy Kotarbové byla několikrát oceněna v literárních a novinářských soutěžích.

V letech 1997 - 2007 působila jako tisková mluvčí jedné z městských částí Ostravy a zároveň jako redaktorka i fotografka obvodního zpravodaje Centrum. Nyní je volnou novinářkou, provozuje webové stránky Haló, Ostrava! ve snaze zachytit část kulturního a společenského dění v Moravskoslezském kraji. Velkou pozornost na nich věnuje literatuře a jejím tvůrcům.

Autorka je členkou výboru ostravského střediska Obce spisovatelů Praha a Syndikátu novinářů Ostrava.
33 fotek, leden až prosinec 2013, 98 zobrazení,
Beseda k stému výročí rodáka z Ostravy - Vítkovic operního pěvce Beno Blachuta se uskutečnila v Domě u šraněk ve Vítkovicích 12.4.2013 .

Přítomné pozdravila Lenka Kocierzová,

/ostravská grafička, výtvarnice, ilustrátorka, kronikářka a průvodkyně po Vítkovicích/,

která s předsedou Společnosti Beno Blachuta ing.Milanem Polákem besedu připravila.

Beno Blachut (14. června 1913, Vítkovice, nyní součást Ostravy – 10. ledna 1985, Praha) byl český operní pěvec, tenorista. Byl držitelem čestných titulů laureát státní ceny, zasloužilý umělec (1958) a národní umělec (1963) / z wikipedie /

Beno Blachut se vyučil kotlářem ve Vítkovických železárnách, odkud byl za hospodářské krize v roce 1933 propuštěn. V letech 1935–1939 studoval zpěv na Pražské konzervatoři u Luise Kadeřábka. Dne 25. prosince 1938 se představil jako Jeník ve Smetanově Prodané nevěstě v Českém divadle v Olomouci, kde byl angažován v sezónách 1939–1940 a 1940–1941. Od 1. srpna 1941 se stal členem opery Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti.

Blachut byl vynikajícím interpretem především českého repertoáru (B. Smetana: Jeník, Vítek, Vít, Lukáš, Dalibor, Šťáhlav, Michálek, Skřivánek; A. Dvořák: Princ, Jirka, Benda; L. Janáček: Laca Klemeň, Boris, Brouček, Filka Morozov ad.). Ze světového repertoáru ztvárnil např. Mozartova Belmonta, Wagnerova Erika a Waltra Stolzinga, Verdiho Radama a Otella, Pucciniho Cavaradossiho a Rudolfa, Leoncavallova Cania.

Světovou kariéru mu přes několikeré nabídky znemožnil nejprve nacistický a později komunistický režim. Jako člen opery Národního divadla hostoval v Moskvě, Vídni, Helsinkách, Amsterdamu, Edinburghu atd.

Pro Československý rozhlas a firmy Supraphon a Decca pořídil řadu nahrávek árií, písní, operních výstupů i kompletů, např. Dalibor, Hubička, Rusalka, Psohlavci, Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Zápisník zmizelého, Stabat Mater, Svatební košile, Česká mše vánoční ad.

V roce 2001 byla v Praze založena Společnost Beno Blachuta. V roce 2003 vznikl v České televizi dokument Benek, který sleduje životní a umělecké osudy pěvce. V dokumentu je použita řada Blachutových televizních i filmových kreací.

Pohřben je v hrobce na pražském Vyšehradě vedle Antonína Dvořáka.

Příjemné , pohodové prostředí navodila skvěle připravená přednáška pana ing. Milana Paláka s hudebním nahrávkami pěvce Beno Blachuta z českých oper .Nádherný zážitek! Děkujeme.

Vitkovicka štokrla

V pátek 12. dubna 2013 v 16.00 hodin pořádáme další besedu z cyklu vítkovických povídání o našich osobnostech a rodácích.

Tentokrát to bude o Beno Blachutovi, tenoristovi Národního divadla v Praze, v mládí sboristy

kostela sv. Pavla ve Vítkovicích.

Přednášet bude Ing. Milan Palák, předseda Společnosti Beno Blachuta.

Dům u šraněk

Ten zvláštní název nesou prostory ve Vítkovicích na ulici Jeremenkově 13. Kdysi tam byly šraňky (závory) u horké koleje, kde se vozilo tekuté železo. Je zde realizována myšlenka o setkávání a vzpomínání vítkovických občanů, rodáků, milovníků. Projekt Lenky Kocierzové a akad. mal. Karola Hercíka dostal od vedení obce zelenou začátkem roku 2012 a 23. června 2012 jsme otevírali...

U vstupu vás uvítá galerie vítkovických předků, připomínka vítkovických živnostníků a stylu života v tom tajuplném městě z režného zdiva...Po schodišti stoupáte mezi mými obrazy z dětství do chodby se starými vítkovickými mapami, historií 110 let staré radnice a připomínkou vítkovických osobností. V galerii, jejímž kurátorem bude akad. mal. Karol Hercík, posedíme mezi díly místních autorů a snad uvítáme i další autory. Nejatraktivnější místností je historická světnička se vzpomínkami na ty, kteří zde žili před námi. Nezapomněli jsme na informační prostory, místo pro kroniky.

V další místnosti je šance pro hraní dětí i seniorů - poskládáme vlaštovky, ušijeme šatičky na panenky, přečteme si pohádky a další a další hry dětství.

Místnost na besedy s velkou obrazovkou obsahuje historii vítkovických železáren, kružítka, pravítka, knihy, prostě vzpomínky na odborníky a kvalitní zaměstnance této světoznámé fabryky.

V kavárně Industriál si dáte kávičku a můžeme vzpomínat...

Mám z toho domu radost, zase jeden splněný sen! Lenka Kocierzová