Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

babi90 

Hana Papežová galery90.rajce.idnes.cz
882 alb 87 543 zobrazení 5 oblíbených alb
Fotografie jsou z vernisáží v galeriích v Ostravě, , setkání s významnými lidmi v Librexu, DK AKORD v Ostravě, Domě umění, ve Fiducii, Galerie G, příroda - Beskydy, Běls. les,POODŘÍ ,Charita Ostrava- G centrum, významné akce,charitní domy v Ostravě, Lázně Klimkovice, Luhačovice ,Ostrava, Celebrity v Ostravě, J Morava,studium VIRTU3V,UKS
Nepoužívat mé fotografie i alba k jakémukoliv účelu, předem můj souhlas k použití některé fotografie, ráda poskytnu.

reklama

106 fotek, 28.4.2010, 83 zobrazení,
Malíř, zpěvák, všestranný umělec vystavuje nádherné krajiny ve výtvarné síni Chagallu Prometheus v Ostravě.
59 fotek, únor 2005 až září 2010, 20 zobrazení,
Střípky z oslavy 20ti let v Chagallu 9.9.2010
77 fotek, 2.9.2015, 9 zobrazení,
Vernisáž proběhla 3.9.2015 ve Výtvar.centru Chagall v Ostravě za přítomnosti mnoha hostů.
53 fotek, 1.5.2005, 27 zobrazení,
Vítkovický fotoklub slavil své 65té výročí.vystavené práce amatérských fotografů jsou z dřívějšího období jejich činnosti.
Malé nahlédnutí do fotografické galerie.
Vernisáž fotografií proběhla 2.5.2012 v 17 hodin, za účasti mnohých členů fotoklubu.
97 fotek, 2.8.2005, 48 zobrazení,
I takhle se baví dámy na svůj den ve volném čase. 7.3.2008
DodateK Vánoční posezení s přáteli v galerii 29.12.2006 na www.seniortip.cz
58 fotek, 30.1.2005, 81 zobrazení,
Endre Nemes - malíř, grafik, kreslíř a novinář. Vernisáž výstavy 13.1.2011, úvodní slovo PhDr Petr Pavliňák.Výstava představuje retrospektivní průřez autorovou tvorbou.
100 fotek, 6.1.2016, 23 zobrazení,
Vernisáž obrazů F.R.Čecha proběhla ve Výtvar.centru Chagall 7.1.2016 v 17 hodin.

František Ringo Čech :
bubeník, zpěvák, textař, herec, komik, moderátor, politik, publicista, scenárista, dramatik, malíř , spisovatel a muž mnoha dalších aktivit se představí malířskou a grafickou tvorbou plnou humoru. K podstatným tématům patří stará Praha a další náměty, které vždy poutaly diváky nejen svébytnými náměty, ale i svými názvy, z nichž se postupně staly krátké příběhy.

Úvodní slovo.: F.R.Čech

Foto: Hana Papežová
79 fotek, leden až duben 2005, 524 zobrazení,
Vernisáž obrazů 1.11.2010
89 fotek, únor až listopad 2002, 68 zobrazení,
Vernisáž 1.12.2011v 17 hod.Záběry z vernisáže.

Výňatek z rozhovoru s ing. Fr. Hajnyšem-i FotoVideo:/ Internet /

Příroda je věčnou inspirací nejen pro básníky, umělce, ale i pro ostatní lidi, kteří chtějí vnímat její krásy. Co všechno dokáže voda vytvořit? Jaké obrazy vzniknou vodou protékající přes kameny,co úžasných odrazů ve vodní hladině vznikne z kmenů a větví,které znázorňují tvary pohádkových bytostí. Teprve setiny vteřiny zachycené fotoaparátem nám odhalí tyto úžasné výjevy,které nám voda v přírodě skrývá.

Les chutná jinak na jaře, jinak v létě nebo na podzim, kdy je cítit nostalgií a melancholií. Les dýchá pohodou, je tajemný a vlídný, pro mnoho lidí je třináctou komnatou. Je královstvím míru , klidu, síly a naděje. Od jara do zimy se nacházejí symboly síly,krásy, majestátnosti a harmonie. Stromy jsou největší a nejstarší bytosti v dosud známém světě. Jak se laskají s deštěm za letních dnů, jak dychtivě provívají vzduch kolem nás. Stromy musí žít i přes všechna příkoří, která jim člověk připravuje. Jsou to jeho přátelé nejvěrnější. Co strom, to výtvarné dílo. Stromy k nám hovoří pohybem listí i skrze barvy. Lze se jim svěřovat,hladit jejich kůru, čichat jejich vůně. Jsou nám ze všech tvorů nejbližší, dávají nám jistotu krásy. Tak jako lidské bytosti i stromy umírají.

Od kolébky přes dětství, mládí a dospívání až ke hrobu, taková je příroda, takové je i lidstvo. Poděkujme jí v pokoře za to, co nám přináší a dává.

František Hajnyš
55 fotek, březen 2005 až červenec 2010, 82 zobrazení,
Fotografie G.Fárové 2006 v Chagallu.Známá fotogafická rodina.
79 fotek, září 2005 až srpen 2010, 60 zobrazení,
Výtvarné centrum Chagall Ostrava slavnostně otevřelo novou Galerii Chagall v prostorách Avionu Shopping Parku , nákupního střediska. Úvodní slovo řed. Výtvar. centra Chagall Ostrava PhDr Petr Pavliňák.15.8.2010 v 15 hod.
28 fotek, leden až červen 2002, 346 zobrazení,
Avon Shopping Park Ostrava vernisáž výstavy Ivy Húttnerové obrazy 28.6.2001 v 17 hod.

Narozena 17. 12. 1948 v Praze
Vystudovala DAMU - obor herectví u prof. O. Sklenčky
Malovat začala v prvním angažmá v Karlových Varech, kde měla r. 1974 i první výstavu
Hrála v Divadle Na Okraji, Pod Palmovkou, Divadle Josefa Dvořáka, Na Fidlovačce
Navrhovala kostýmy, jevištní dekorace a plakáty pro různá divadla a televizní pořady
Dodnes realizovala na 200 autorských výstav v Čechách, na Moravě, na Slovensku, ve Stockholmu a v New Yorku
Její obrazy jsou součástí stálých expozic naivního umění v Paříži a Hamburku a je evidována v zahraničních encyklopediích např. v Japonsku, Francii a Švédsku
Vydala 4 autorské knihy - Obrázky z lásky, Domácí Štěstí, Jak Upír Uršulín o zuby a ke štěstí přišel, Za domácím štěstím - a ilustrovala řadu dalších knížek od různých autorů. Pravidelně vydává oblíbené nástěnné kalendáře
Šest let moderovala a autorsky vytvářela pořad Domácí Štěstí v České televizi, v současné době moderuje v ČT pořad Barvy Života speciál
Má ráda "staré dobré časy" a je sběratelkou starých předmětů z domácnosti, zejména textilií. Její největší zálibou je ale zahrada .
Střípky z výstavy.
123 fotek, březen 2002, 131 zobrazení,
Vernisáž 23.3.2011 - autogramiáda, beseda, miniaukce umělec. děl. Uváděl PhDr Petr Pavliňák, ředitel Výtvar. centra Chagall v Ostravě.
Bořek Šípek Prof. Dr. Ing. Arch.

Narodil se v roce 1949 v Praze. V letech 1964 - 1968 vystudoval nábytkový design na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po násilné ruské okupaci v roce 1968 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde v letech 1969 - 1973 vystudoval Střední uměleckou školu v Hamburgu a v letech 1973 - 1977 pak absolvoval studia filosofie na univerzitě ve Stuttgartu.

V letech 1977 - 1979 působil jako vědecký asistent na Institutu pro průmyslový design na Univerzitě v hannoveru a v roce 1979 provedl svou doktorskou práci na fakultě architektury Technické Univerzity v Delfu. V letech 1979 - 1983 půsbil jako docent teorie designu na Univerzitě v Essenu.

V roce 1983 mu byla udělena prestižní německá Cena architektury za jedinečný projekt skleněného domu, který vyprojektoval pro svou sestru v Hamburgu. Ve stejném roce se přestěhoval do Amsterdamu, kde založil své studio architektury a designu, Studio Šípek. Odtud pak začal přijíždět do Čech. Zde se díky René Roubíčkovi seznámil a začal spolupracovat se sklářem Petrem Novotným.

Spolu pak v následujících letech založili sklárnu AJETO.

V roce 1989 obdržel titul Designér roku - cenu "Kho Liang I".

V roce 1990 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde působil do roku 1998.

V roce 1991 mu byl francouzskou vládou udělen titul Řád rytíře umění - "La Croix Chevalier dans L´Ordre des Arts des Letters".

Důležitým momentem pak bylo osobní pozvání tehdejšího prezidenta Československa Václava Havla, který Bořka Šípka v roce 1992 jmenoval do čestné funkce Dvorního architekta Pražského hradu.

V roce 1993 obdržel Cenu Prince Bernharda za architekturu a užité umění a finanční částku, která byla součástí této ceny, věnoval na obnovu Pražského hradu.

V roce 1999 byl jmenován profesorem architektury a designu na Univerzitě průmyslového designu ve Vídni a v roce 2005 pak děkanem architektury na Technické univerzitě v Liberci.

Má tři syny - Milana, Dalibora, Artura.
66 fotek, červen až listopad 2002, 91 zobrazení,
Vernisáž 3.11.2011 v 17 hodin.za přítomnosti autora.

Radek Andrle

Narozen 24.12. 1976 v Praze

Absolvoval střední soukromou mistrovskou školu uměleckého designu v Praze, obor sochařství.

Pracuje a žije v Praze s ženou Barborou a dcerou Terezkou.

Vystavuje od roku 2001.

Samostatné výstavy:

2003 - Znovuotevření restaurace Čertovka, Praha

2004 - Galerie Brömse, Františkovy lázně

2005 - Muzeum Českého krasu

2006 - Rabasova galerie, Rakovník

2006 - Galerie Brömse, Františkovy lázně

2007 - Galerie Chagall, Karviná
87 fotek, jaro 2002, 368 zobrazení,
Ostravský malíř a operní pěvec oslavil své jubileum výstavou , aukce obrazů 30.4.2011
142 fotek, listopad 2013 až leden 2015, 155 zobrazení,
Po absolvování učitelského ústavu studovala u profesorů V. Hynaise, V. Bukovace, V. Nechleby, K. Krattnera a A. Brömse na Akademii výtvarných umění v Praze. (1919-1926) Krátce pracovala jako učitelka ve škole v Kyjovicích, od 1926 trvale žila a pracovala v Polance nad Odrou. Zabývala se malbou, grafikou, ilustrátorskou a literární tvorbou, byla etnografkou. Sbírala lidové písně, trvalou pozornost věnovala kromě hudebního lidového projevu také lidovému projevu a výšivce. Počátky výtvarné tvorby ovlivnilo sociální umění 20. let. Námětově těžila především ze života ve Slezsku a jeho historie. Orientovala se na figurální kompozice, malovala portréty, zátiší, především kytice. Později převládla krajinomalba, zobrazovala okolí Polanky, slezskou krajinu a průmyslové Ostravsko. Výtvarný projev charakterizoval osobitý naivizující poetismus, jemuž v různých obměnách zůstávala věrná. Vytvořila rozsáhlé grafické dílo sociálně laděné. Po 2. světové válce se soustředila na budovatelské úsilí společnosti. V grafice ráda pracovala ve větších celcích. Byla spoluzakladatelkou Moravského sdružení výtvarných umělců, později Výtvarní umělci Moravská Ostrava, s nimiž vystavovala. Literárně zpracovala slezské pohádky, které doprovázela vlastními ilustracemi, zaznamenala některá krajová vyprávění, řada prací je cenným zdrojem poznání zvyků a obyčejů tradovaných ve Slezsku od 19. stol. Obdržela za svou práci mnoho cen. Samostatně vystavovala od roku 1945. Zastoupena ve sbírkách GVU v Ostravě, Muzea umění Olomouc, Slezského zemského muzea v Opavě a ve stálé expozici v Pamětní síni Heleny Salichové v Klimkovicích u Ostravy.

Vernisáž obrazů ve Výtvar.centru Chagall se uskutečnila 8.1.2015 za hojné účasti příznivců umění i hostů.

Foto: Hana Papežová - Kolářová Stanislav Drozd
15 fotek, 19.9.2010, 75 zobrazení,
Známý fotograf / manžel Terezy Brodské - herečky / zobrazuje svět žen v pohybu. Viz další komentář na www.seniortip.cz ze dne 10.04.2007.
71 fotek, březen 2005 až říjen 2013, 106 zobrazení,
Beseda se známým režiserem a výtvarníkem proběhla 5.10.2013 ve Výtvarném centru Chagall v Ostravě.

Foto: Hana Papežová, St.Drozd

Výňatek z FDb .cz / Filmová databáze /

JURAJ JAKUBISKO

režisér / scénárista / kameraman / výtvarník
Národnost:
slovenská
Věk:
75
Narození:
30.4. 1938, Kojšov, okres Spišská Nová Ves

Životopis (biografie) / Informace:
Juraj Jakubisko se narodil 30. dubna 1938 v Kojšově na východním Slovensku. Po absolvování střední umělecké školy vystudoval režii na pražské FAMU.
Během studií pracoval jako režisér slavného experimentálního divadla „Laterna Magika".
Jeho studentský film „Mlčanie", získal ocenění Bruselské Filmové Akademie INSAC a na 1. Festivalu Experimentálního filmu v Knokke, Belgie.
Další Jakubiskův film „Čakanie na Godota" získal hlavní cenu za nejlepší krátký film v Oberhausenu a v roce 1968 cenu Simono Dubroilh v Mannheimu.
První celovečerní film „Krislove roky" oceněný československou kritikou jako nejlepší film roku, získal také řadu ocenění v zahraničí: v Mannheimu cenu FIPRESCI, Cenu poroty v německé Volkshochschule a Cenu Josepha von Sternberga.
Následující Jakubiskův film „Zbehovia a pútnřci" získal v roce 1968 čestné uznání na XXII. Festivalu v Benátkách a spolu s dalšími dvěma filmy „Vláčkovia, siroty a blázni" a „Dovidenia v pekle, priatelia" začátkem 70-tých let byl komunistickým režimem „uložen do trezoru" jako předmět doličný o jeho protistátní činnosti. Na základe těchto filmů byl donucen k desetileté pauze, kdy nemohl realizovat hraný film. Po více než dvaceti letech, v roce 1991 dostal film „ Vtáčkovia, siroty a blázni" cenu FIPRESCI a Zlatou růži Lidic v Karlových Varech. V tom samém roce mohl po dvaceti dvou letech Jakubisko dotočit „Dovidenia v pekle, priatelia" a uvést jej na filmovém festivalu v Benátkách 1991, kde získal čestné uznání RAI DUE.
V roce 1983 realizoval film „Tisícročná včela", který mu přinesl zpět mezinárodní uznání. Film byl v tom samém roce oceněný v Benátkách cenou „Zlatý Fénix ", cenu za „Nejlepší film" od Federace filmových klubů získal na mezinárodním filmovém festivalu v Seville (1983) . V roce 1990 byl tento film oceněn československými novináři cenou „Nejlepší film 80-tých let".
V roce 1985 Jakubisko natočil adaptaci pohádky bratří Grimmů „Perinbaha" v hlavní roli s Giulettou Masinou. Film byl oceněný v roce 1986 v Benátkách Katolickou cenou. Další ocenění : Grand Prix Unicef, Cena dětského diváka za nejlepší film festivalu v Bělehradě 1986, Cena poroty na Festivalu de Cine de Gion a hlavní cenou na Mezinárodním festivalu Rimousky v Kanadě.
Hororovou komedii „Frankensleinova teta" dokončil v roce 1986.
Hudební film „Takmer ružový pribeh" (1990) nezapře typickou Jakubiskow imaginaci. V roce 1989 vznikl „Sedím na konári a je mi dobro ", v kterém se tvůrce vydává na cestu za štěstím. Téma ideově navazuje na „ Vtáčkovia, siroty a blázni ", který už nikdy neměl spatřit světlo světa. Film „Sedím na konári a je mi dobre" (1989) získal kromě jiných ocenění znovu po deseti letech v roce 1999 cenu nejlepší fiIm festivalu v Cran Gevrier '99 (Francie).

Od roku 1991 k dnešnímu dni, probíhá s velkým úspěchem v USA a Kanadě, série retrospektiv tvorby Juraje Jakubiska ( „Kristove roky ", „ Tisícročná včela ", „Zbehovia a pútnici ", „ Vtáčkovia, siroty a blázni ", „Sedím na konári a je mi dobre ", „ Perinbaba ", „ Lepšie byt' bohalý a zdravý, jako chudobný a chorý ", „ Nejasná zpráva o konci světa" ), v Los Angeles, San Francisku, Montrealu, Washingtonu , New Yorku, Chicagu, Santa Fé, Vancouver, ... etc.
Princip hledání svobody a štěstí v životě uzavírá filmem „Lepšie je byt' bohatý a zdravý ako chudobný a chorý" (1992), za který získal hlavní cenu ( Zlatý Delfín ) na XI. MFF v Portugalsku.
Jeho třináctý celovečerní film „Nejasná správa o konci sveta" (1997) byl uveden
na více než 60 mezinárodních filmových festivalech. Ocenění získal na festivalech: v Kanadě za nejlepší umělecký přínos a kameru, Montreal '97, v Itálii za nejlepší režii - Pescara' 97. V USA – Taos '98, a Denver ’98. V české republice ceny ČFTA - čtyři České Ivy '98, a cenu Českého Literárního fondu - Nejlepší filmová režie'98. V roce 1999 Juraj Jakubisko dokončil stejnojmenný šestidílný televizní seriál.
Všechny jeho filmy byly prezentovány na tuzemských i zahraničních festivalech a získaly více než osmdesát ocenění. Ceny osobnosti mu byly uděleny za vizuální přínos v kinematografii a za výjimečné výsledky v uměleckém filmu ( Denver - Colorado, Maverick Award – Taos - New Mexico ).
Od roku 1999 je Juraj Jakubisko členem Evropské Filmové Akademie.
V dubnu 2000 byla Juraji Jakubiskovi udělena Jugoslávskou kinotékou v Bělehradě cena za významný přínos v rozvoji umění ve filmu „ZLÁTNI PEČAT JUGOSLOVENSKE KINOTEKE".(duben 2000)
V anketě roku 2000 „ O nejlepšího domácího a zahraničního tvůrce 20. století ",
kterou na Slovensku v květnu uspořádali filmoví novináři a kritici, získal Juraj Jakubisko, v historickém kontextu celé slovenské kinematografie titul „NEJLEPŠI SLOVENSKÝ REŽISÉR" dvacátého století.

Juraj Jakubisko byl oceněn ve Španělsku

Praha/Gijón - V rámci Mezinárodního filmového festivalu v Gijónu převzal slovenský filmový režisér, scenárista i kameraman Juraj Jakubisko osobní ocenění za své vynikající úspěchy na poli kinematografie a celoživotní umělecký přínos světovému filmu.

Cenu udělují španělští filmoví novináři, publicisté a kritici, kteří tak chtějí upozornit na nejlepší kinematografické počiny, nabídnout svůj hodnotící pohled na mezinárodní filmovou tvorbu a neposlední řadě upozornit na ambiciózní filmové projekty.

Juraj Jakubisko (1938) - za své filmy, které se vyznačují velmi osobitou poetikou, bizarností a nepřebernou fantazií, získal více než 80 ocenění na domácích i zahraničních filmových festivalech, včetně Českého lva za celoživotní přínos českému filmu (2003).

V roce 1957 absolvoval obor fotografie na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě a v letech 1959-1966 vystudoval pražskou FAMU. Debutoval filmem Kristove roky (1967), následovaly filmy Zbehovia a pútnici (1968).

Doslova kultovními snímky se však staly Vtáčkovia, siroty a blázni (1969), Postav dom, zasaď strom (1979) a Sedím na konári a je mi dobře (1989). Film Do videnia v pekle, priatelia, na kterém začal pracovat v roce 1970, mohl dokončit až o celých 20 let později, neboť tehdejší režim ho zařadil mezi nežádoucí umělce. Uplatnil se ale v méně sledovaném dokumentárním žánru. Zákaz byl zrušen v roce 1979.

V roce 1983 měla premiéru Tisícročná včela, velkolepá adaptace románu Petera Jaroše, považovaná za jeden z vrcholů Jakubiskovy tvorby a slovenské kinematografie vůbec. Následovaly snímky určené mladším divákům (Perinbaba /1985/, Pehavý Max a strašidlá /1987/.

Posledním Jakubiskovým filmem je Bathory (2008) - film, který je příběhem o Alžbětě a její nenaplněné lásce k slavnému italskému malíři Caravaggiovi, o manželském poutu nejmocně

Děkujeme, mistře, máte náš velký obdiv a budeme se těšit na další Vaši návštěvu v Ostravě -- dveře jsou otevřeny dokořán.
77 fotek, říjen 2005 až říjen 2010, 264 zobrazení,
Obrazy, grafika. Vernisáž 14.10.2010
57 fotek, 1.1.2005, 149 zobrazení,
Motto autora : Jen díky přírodě, která mi dala zrak, mohu vnímat okolí přes hledáček fotoaparátu. Až si ho příroda vezme zpět , možná tady zůstane kratičký záznam o mém vidění. JKK J.K.Kičeřok na výstavě představuje svá nejoblíbenější témata, kterými jsou prales Mionší a tváře člověka . Je fascinován nedotčenou přírodou , obdivuje gigantičnost padlých a dožívajících stromů v této lokalitě. Poslední dobou se věnuje více tvářím člověka - jsou to především starší lidé.Fotografie, které nepotřebují komentář, stačí se podívat , každá fotografie k vám promlouvá svojí lidskostí, ,vyfotit jakoukoliv tvář je umění, zachytí obraz člověka takového, jaký je, nepřetvařuje se , nepodbízí. Nádherné fotografie .Vernisáž 1.2.2011