Název

Ostrava Archiv města 90 let 1923 - 2013 Mezinárodní den archivů 9.6.2013

Popis

Z dějin Archivu města Ostravy - Nejstarší městské písemnosti/ část výňatku z OSTRAVA!!! /

Počátky péče o písemnosti, vztahující se k dějinám Ostravy, spadají do 13. a především 14. století. Růst a rozkvět měst, vznikajících v rámci tzv. středověké kolonizace stimulovali čeští králové vydáváním celé řady listinných privilegií; tím je i nejstarší dochovaná listina, kterou vydal městu císař Karel IV. v roce 1362. Řadu dalších vydal pro Moravskou Ostravu olomoucký biskup - jako feudální vrchnost jimi reguloval život svého poddanského města. Posléze začala vydávat listiny i moravskoostravská městská kancelář. Vznikaly jako stvrzení právních aktů a ujednání, které město uzavřelo s majiteli okolních panství. Tyto nesmírně důležité dokumenty musely být od počátku dobře střeženy a opatrovány. Zhruba v prvních třech stoletích existence města dbal o jejich bezpečí městský rychtář, v jehož domě byly s největší pravděpodobností tyto písemnosti také uloženy. Počátkem šestnáctého století, v souvislosti s růstem významu purkmistra a městské rady, kdy rychtář klesl postupně až do role pouhého policejního úředníka, došlo k jejich přestěhování na radnici. Roli archivu plnila tehdy pouze kovová, uzamykatelná truhla.

Městské knihy

Dalším typem písemností, o jejichž bezpečnost bylo třeba dbát již ve středověku, byly městské knihy. Ty byly v souvislosti s růstem významu městské samosprávy zavedeny i v Moravské Ostravě podle vzoru jiných vyspělejších měst. Zápisy v nich zanesené mohly dokládat určitý právní počin stejně jako listiny a přitom byly méně ohroženy případným falšováním. Jejich vedením byl pověřen městský písař, jehož existence je poprvé bezpečně doložena k roku 1454. Nejstarší dochovaná úřední kniha, kterou doslova v hodině dvanácté zachránil pro městský archiv profesor Alois Adamus, počíná své zápisy rokem 1565. Podle potřeb a projednávaných záležitostí se městské knihy brzy diferencovaly - již v šestnáctém století vedl městský písař patrně knihu gruntovní, knihu trhovou a zvláštní knihu sirotčích register a tato agenda se v následujícím století nadále rozrůstala. Také městské knihy, podobně jako listiny, byly uloženy na Staré radnici, a to zřejmě v několika dřevěných skříních.

Založení městského archivu (1. 9. 1923)

1.září 1923 - den, kdy gymnazijní profesor Alois Adamus nastoupil do funkce městského archiváře, je považován za zahájení činnosti instituce, jejíž náplní je "sbírati, chrániti, v přehlednosti chovat a snadně přístupnými učiniti jak starší písemné památky, tak novější důležitější listiny obce ostravské". Organizačně byl archiv začleněn spolu s muzeem do referátu XIV, v jehož čele stál jako přednosta A. Adamus s úředním titulem "městský archivář". Působnost tohoto referátu spravující 2 instituce, které se měly věnovat historii města a jeho okolí, zahrnovala následující povinnosti:

záležitosti archivní
činnost badatelská o dějinách města Moravské Ostravy
správa a pořádání starších registratur a knihovny archivní
vedení pamětní knihy obecní
správa městského muzea
sběratelství památek historických pro Moravskou Ostravu významných

Činnost archivu byla upravena v r. 1925 Instrukcí pro archiv Velké Ostravy, v níž byly stanoveny základní povinnosti a poslání archivu. Touto instrukcí se archiv řídil s drobnými úpravami až do II. sv. války. Jednou ze změn provedených hned v závěru roku 1925 bylo zpřístupnění archivu veřejnosti.

Budování vědeckého ústavu (1960-1989)

Rok 1960 se stal významným mezníkem v historii městského archivu. První velmi podstatná změna souvisela s vydáním zákona o územním členění státu, kterým byl zrušen okres Ostrava - venkov, a tím archiv přestal plnit úkoly okresního archivu. Archiv se přestěhoval do mnohem výhodnějších podmínek, a to do budovy bývalé přívozské radnice. Počátek 60. let můžeme označit za období značného vzrůstu významu městského archivu. Po odchodu PhDr. M. Gajdoštíkové - Vajdíkové bylo dne 1. 4. 1961 obsazeno místo ředitele PhDr. Karlem Jiříkem. Další přijatou silou byla v srpnu 1962 absolventka oboru historie Libuše Semrádová. Nepodařilo se zvýšit počet systemizovaných míst o fotografa a knihovníka. Práce fotografa byla až do roku 1974 řešena většinou částečnými pracovními úvazky. Již v r. 1962 se podařilo prosadit vydávání sborníku Ostrava. Vedle sborníku se archiv stal vydavatelem i řady příležitostných publikací. Úspěšně se rozvíjející seznamování veřejnosti s výsledky archivních výzkumů a osvětlování méně známých stránek v historii města prakticky vyvrcholilo v roce 1967, kdy Ostrava slavila 700. výročí svého trvání. V tomtéž roce byl vydán Průvodce po archivních fondech a sbírkách městského archivu. Konec 60. let můžeme označit v dějinách archivu za jedno z nejvýznamnějších a také nejúspěšnějších období. Vedle vlastní archivní práce - zpřístupňování fondů - to byla velmi široká publikační činnost, prezentace archivních pramenů prostřednictvím různých výstav a další aktivity. V roce 1969 je Městský archiv Ostravě přejmenován na Archiv města Ostravy. Počátek 70. let a období normalizace znamenalo změnu ve vedení archivu. Dosavadního ředitele PhDr. Karla Jiříka nahradil ve funkci dne 1. září 1972 Antonín Suldovský, po jeho odchodu do důchodu byl v roce 1983 ředitelem jmenován PhDr. Pavel Gejguš, v r. 1988 Dagmar Majerová. Ale ani v tomto období nebylo omezeno vydávání sborníku Ostrava a v menší míře pokračovala rovněž prezentace archivního výzkumu v odborném a denním tisku. Archiv se podílel na výstavách, spolupracoval i s rozhlasem a televizí. V závěru 80. let začal pracovat na vydání další syntézy dějin Ostravy. Jejich přípravu však ovlivnily události v listopadu 1989. Intenzivní přejímání archiválií od původců přineslo opětovný nerudovský problém, kam umístit takové množství materiálu. Tento problém nevyřešilo ani postupné získávání dalších prostor.

Archiv v novém (1990-dosud)

Dne 1. března 1990 byl do funkce jmenován staronový ředitel PhDr. Karel Jiřík. Ten stál v čele archivu do dubna 1992, kdy na jeho místo nastoupil PhDr. Antonín Barcuch. K další změně ve vedení archivu došlo k 1. červenci 1995, a to jmenováním PhDr. Blaženy Przybylové do čela této instituce. Rok 1990 nezměnil obsahovou stránku činnosti archivu, výrazně však ovlivnil rytmus práce. Vlna rehabilitací, restitucí a privatizací odstartovala i nápor na vyhledávání potřebných spisů, vystavování opisů, výpisů a potvrzení. Z toho důvodu archiv přistoupil k vypracování dvou interních pomůcek, a to k podrobnému popisu majetku města v roce 1948 a židovského a německého majetku v roce 1945. Karel Jiřík byl vedením města pověřen funkcí vládního zmocněnce k analýze let 1967-1970 v Ostravě. Při zpracování tohoto tématu byla získána mj. řada pamětí a vzpomínek a byla sestavena chronologie událostí 1967-1970. Restituce, rehabilitace atd. se staly alfou a omegou archivní práce. Archiv se proto i podílel na vydání publikace První pomoc při navrácení majetku, která měla především restituentům usnadnit orientaci v archivní síti. Změny ve vlastnických vztazích po r. 1990 se samozřejmě projevily i v systému předarchivní péče v oblasti podnikání a výroby. Řada subjektů, původních komunálních, později státních podniků, jejichž zakladatelem bylo město, vstoupila počátkem 90. let do likvidace, která byla ukončena v průběhu roku 1997 a 1998. Jejich archiválie byly uloženy v archivu a pro písemnosti skupiny S, především osobní spisy a mzdové listy těchto podniků, byla rozhodnutím Rady města Ostravy v roce 1995 zřízena spisovna likvidovaných podniků v objektu na ul. Muglinovské. Devadesátá léta přinesla určité zpomalení pořádacích prací, které bylo způsobeno jednak nárůstem a náročností vyřizování žádostí a rovněž rozsáhlým stěhováním archiválií. První přesuny byly dány výpovědí z pronajatého depozitáře, další z důvodu připravované rekonstrukce budovy a přístavby (1993) a závěrečného stěhování veškerého archivního materiálu v letech 1996-1997 do nové přístavby. Nově rekonstruovaná budova a přístavba depozitáře byla slavnostně zpřístupněna primátorem města Ostravy Evženem Tošenovským 28. května 1997.

Archiv se i nadále dostává do povědomí veřejností svou rozsáhlou publikační činností a nad běžný průměr vzrostla po r. 1990 i prezentace výsledků studia archiválií formou přednášek, výstav apod.

Foto: Hana Papežová v rámci Mezinárodního dne archivů -k 90. výročí archívu v Moravské Ostravě - Přívoze 9.6.2013.

Blahopřeji a děkuji paní ředitelce PhDr Blaženě Przybyndové za možnost uložení fotodokumentace na mém webu a přeji hodně úspěchů v další činnosti, která je obdivuhodná a nezastupitelná.
Poděkování i všem pracovníkům archivu za ochotu a milé přijetí.

Nastavení