Název

Dům u Šraněk ve Vítkovicích Jeremenkova 13 / 2013 /

Popis

Malá procházka Domem u Šraněk ve Vítkovicích, který " nikdy nespí" a seznámení s vedoucí - výtvarnicí - Lenkou Kocierzovou.
Navštivte tento příjemný a pohodový prostor nejen pro seniory a budete překvapeni, jaký bohatý program vám nabídne.
Včera jsem byla na skvělé výstavě J.Pola a budu opravdu vzpomínat a určitě zase přijdu.

Děkuji Vám a přeji hodně úspěchů v další činnosti Leničko Kocierzová !!

Dům u šraněk

Ten zvláštní název nesou prostory ve Vítkovicích na ulici Jeremenkově 13. Kdysi tam byly šraňky (závory) u horké koleje, kde se vozilo tekuté železo. Je zde realizována myšlenka o setkávání a vzpomínání vítkovických občanů, rodáků, milovníků. Projekt Lenky Kocierzové a akad. mal. Karola Hercíka dostal od vedení obce zelenou začátkem roku 2012 a 23. června 2012 jsme otevírali...

U vstupu vás uvítá galerie vítkovických předků, připomínka vítkovických živnostníků a stylu života v tom tajuplném městě z režného zdiva...Po schodišti stoupáte mezi mými obrazy z dětství do chodby se starými vítkovickými mapami, historií 110 let staré radnice a připomínkou vítkovických osobností. V galerii, jejímž kurátorem bude akad. mal. Karol Hercík, posedíme mezi díly místních autorů a snad uvítáme i další autory. Nejatraktivnější místností je historická světnička se vzpomínkami na ty, kteří zde žili před námi. Nezapomněli jsme na informační prostory, místo pro kroniky.

V další místnosti je šance pro hraní dětí i seniorů - poskládáme vlaštovky, ušijeme šatičky na panenky, přečteme si pohádky a další a další hry dětství.

Místnost na besedy s velkou obrazovkou obsahuje historii vítkovických železáren, kružítka, pravítka, knihy, prostě vzpomínky na odborníky a kvalitní zaměstnance této světoznámé fabryky.

V kavárně Industriál si dáte kávičku a můžeme vzpomínat...

Mám z toho domu radost, zase jeden splněný sen!

Vítkovice, místo mého dětství

Bezstarostné dětství ve Vítkovicích, pod komíny a růžovým nebem při vylévání strusky a při odpichu byla nekrásnější léta mého života. Po krutém a rychlém vystěhování, kdy se linie mé lásky k rodnému místu přerušila, si mne přitáhly zpět a ke kronikářské činnosti. A opět mne genius loci tohoto místa pohltil.

Když jsem zjistila, že se dokážu vrátit do dětských let a ještě to i nakreslit, začala vznikat série obrázků z dětství. V kulisách budov z režného zdiva jsme žili krásný dětský svět, zvláštní, ale náš. Neexistoval plot, který bychom nepřelezli, strom, na který jsme nevylezli, zahrada, kde bychom neochutnali kudlačky či hrušky. Zvláštní vítkovická mluva, jedinečná v celé Ostravě, hry na raubky, na čapačku, na krvavého dědka se snažím zachytit nejen obrazově.

Mimo sérii obrazů jsem realizovala Vítkovické omalovánky, Vítkovické pexeso, hrnek s grafikou Vítkovic, tašky s barevnými motivy, puzzle i šály s industriální tématikou...

Fotografie jsou i z vernisáže L.Kocierzové v Librexu - Domě knihy v Ostravě / pro zajímavost o výtvarnici Lence /

Nastavení