Název

G centrum Dámský klub Rok české hudby Jiří Malásek s Erikou Halámkovou 2014

Popis

Dámský klub uspořádal pro své členky příjemné dopoledne v rámci Roku české hudby, které připravila Erika Halámková / klavír / spolu s Alenou Duroškovou a Milevou Vlkovou / přednes poezie / na téma Romantický klavír Jiřího Maláska 27.2.2014.

Jiří Malásek

Jiří Malásek (7. srpna 1927 Brno - 26. září 1983 Teplice) byl český klavírista, hudební skladatel a aranžér, rozhlasový a televizní hudební dramaturg, otec skladatele a klavíristy Petra Maláska.

Po maturitě studoval práva. Hudební činnosti se zprvu věnoval amatérsky, hudební teorii i hru na klavír studoval pouze soukromě. Později působil coby sólový klavírista, kde hrával s různými tanečními orchestry - např. s Orchestrem Karla Vlacha nebo Orchestrem Dalibora Brázdy. Od roku 1955 pracoval také pro Československý rozhlas kde působil i jako hudební dramaturg. Zde se seznámil se skladatelem Jiřím Bažantem, s nímž později vytvořil známé a úspěšné hudební skladatelské, aranžérské a klavírní duo. Kromě Československého rozhlasu pracoval také pro Československou televizi.

Nahrál celou řadu snímků a kromě toho komponoval, jednalo se nejen o filmovou a scénickou hudbu, ale i o populární písničky, náladovou hudbu k poslechu jakož i o hudbu pro muzikály. Zřejmě jeho nejznámější skladbou je jeho interpretace skladby Ballade pour Adeline, nazvaná Balada pro Adélku. Kromě toho také působil jakožto porotce v různých hudebních soutěžích a soutěžních festivalech.

Biografie

Jiří Malásek se narodil 7. srpna 1927 v Brně. V roce 1946 odmaturoval na brněnském gymnáziu a nedokončil studia práv. Soukromě studoval hru na klavír u Karla Vinkláta, harmonii a kontrapunkt. Už od okupace jako klavírista vystupoval, doprovázel (např. Mílu Spazierovou – Hezkou) a byl členem různých orchestrů a těles (Stomp Club, Continental, Karel Vlach, Dalibor Brázda).

Od roku 1957 byl s kolegou Jiřím Maláskem členem Pražského klavírního dua, které vzniklo v Československém rozhlasu a působilo v rozhlase, v televizi, na gramofonových deskách a v zahraničí. Od roku 1956 pracoval jako dramaturg zábavné hudby a jako vedoucí dramaturg hudebního vysílání v Československé televizi.

Zároveň byl od roku 1970 šéfredaktorem gramoredakce vydavatelství Panton. Jako skladatel a klavírista se věnoval především klavírní hudbě, kde získal svůj osobitý výraz (tzv. romantický klavír) zakotvený ve swingových melodiích, s prvky improvizace, s expresivně vedenými melodiemi a s úspornou stylizací.

Skládal populární písně („Cyklista“, „Potkala jsem malíře“), klavírní skladby („Cesta zářivých dní“, „Duha v dešti“, „Tanec v dešti“), muzikálovou („Světla metropole“, „Zlatovlasá Maud“, „Angličan na rožni“ nebo „Bláznivá neděle v lázních“), spartakiádní (1980 a 1985) a scénickou hudbu (tř. „Hrátky s čertem“, „Pěší ptáci“, „Matka“, „Strakonický dudák“) pro četná divadla, hudbu pro rozhlas („Vše pro firmu“), film i televizi.

Jeho synem byl hudební skladatel a klavírista Petr Malásek (*1964). Své sólové nahrávky vydával na nosičích „Romantický klavír 1 – 3“ (1976 a 1977), „Nostalgický klavír“ (1981), „Secesní klavír“ (1982) a „Život je bílý dům“ (1984). Sám, s Jiřím Maláskem a nebo s Vlastimilem Hálou skládal hlavně filmovou hudbu.

V 60. letech pracoval pro Ladislava Rychmana (DAŇ Z POHODLÍ, STARCI NA CHMELU, ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE, DÁMA NA KOLEJÍCH, ŠEST ČERNÝCH DÍVEK ANEB PROČ ZMIZEL ZAJÍC?), Stanislava Strnada (ZÁMEK PRO BARBORKU), Františka Filipa (HRDINA MÁ STRACH, UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA, ODVÁŽNÁ SLEČNA), Evu Sadkovou (5 MILIONŮ SVĚDKŮ) a Jindřicha Poláka (PAN TAU A SAMÁ VODA a PAN TAU JDE DO ŠKOLY).

V 70. a 80. letech Malásek znova pracoval se svými spolupracovníky a tvořil hudbu pro Jindřicha Poláka (PAN TAU PŘICHÁZÍ, PAN TAU A CLAUDIE, PAN TAU A NEDĚLE, PAN TAU NA HORÁCH, PAN TAU NADĚLUJE, PAN TAU A CESTA KOLEM SVĚTA, HLEDÁ SE PAN TAU, PAN TAU A TAXIKÁŘ, PAN TAU TO ZAŘÍDÍ, PAN TAU A TISÍC KOUZEL, PAN TAU V CIRKUSU, POPLACH V OBLACÍCH, OD ZÍTŘKA NEČARUJI i PAN TAU), opět pro Stanislava Strnada (MŮJ BRÁCHA MÁ PRIMA BRÁCHU, BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE), Ladislava Rychmana (JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ, PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI, ZLATÁ SLEPICE, LÁSKA NA DRUHÝ POHLED) a nově pro režiséra Jiřího Hanibala (VÍKEND BEZ RODIČŮ, LEVÉ KŘÍDLO).

Skládal rovněž hudbu pro krátké a animované filmy (mj. DOROTKA A PAPOUŠEK). Nahrál hudbu pro film (opět s Jiřím Bažantem) KLAUN FERDINAND A RAKETA (1962) a režisér Ivo Novák mu ve svém filmu NA LANĚ (1962) svěřil jedinou filmovou roli, pro něho však typickou, klavíristy. Jejich píseň „Svět je krásný“ byla využita v KALAMITĚ (1980) Věry Chytilové.

Tvořil hudbu i pro televizní filmy, inscenace (např. SMUTNÝ PŮVAB, GRAMO VON BALET, KAT NEPOČKÁ, BOHOUŠŮV SYN, PODNÁJEMNÍCI, EGYPTOLOGOVÉ, HAMOUN, IKARŮV PÁD, OTEC NEBO BRATR, NEZRALÉ MALINY atd.) a seriály (př. DNES V JEDNOM DOMĚ, VE ZNAMENÍ MERKURA). Byl hudební TV dramaturg (tř. pro seriál F. L. VĚK).

Malásek se též angažoval v rozličných funkcích, komisích, poradních orgánech, porotách na seminářích, konferencích, u ministerstva kultury, v SSM, ve SČSP a nebo ve Svazu českých skladatelů. Za své dílo získal Vyznamenání Za vynikající práci (1968, 1980), Zlatý štít Pantonu (1977), Stříbrnou medaili (1977) za zásluhy a rozvoj výroby hudebních nástrojů a titul Zasloužilého umělce (1980).

Dále s Jiřím Bažantem a s Vlastimilem Hálou Zvláštní uznání (1965) za funkční využití písní ve filmu STARCI NA CHMELU na II. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1964, Čestné uznání (1967) za hudbu k filmu DÁMA NA KOLEJÍCH na IV. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1966 a s Jiřím Bažantem Cenu za hudbu (1979) k filmu PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI na XVII. FČSF Hradec Králové. Hudební skladatel a klavírista Jiří Malásek zemřel 27. září 1983 v Praze (některé zdroje uvádějí Teplice) ve věku pouhých šestapadesáti let.

Děkujeme našim kolegyním za precizně připravený pořad. Nádherné, beze slov.Těšíme se na další příjemné překvapení, jako bylo tohle.

Nastavení