Název

Galerie G Pavel Hon fotografie, beseda s J.Fišarem 2014

Popis

Beseda s výstavou fotografií fotografa RNDr. Pavla Hona s hercem Janem Fišarem v Galerii G CHSG v Ostravě - Zábřehu Čujkovova 40a 11.3.2014.

" Když kolega mé maminky přinesl k nám domů první fotografie mé půlroční sestřičky, uchvátily mne natolik, že jsem zatoužil podobné obrázky sám vytvářet - a tato touha mě už drží právě půl století. Nespokojoval jsem se ale s pouhým mačkáním spouště; už tenkrát, ve věku třinácti let jsem chtěl přijít fotografii "na kloub". A to mi nakonec vydalo na celoživotního koníčka i profesní orientaci. Říkám sice, že jsem vzděláním profesionál, ale srdcem jsem byl vždy amatér. Po vesnickém fotokroužku jsem byl aktivní ve fotokroužcích na gymnáziu i jako student přírodovědecké fakulty Palackého Univerzity v Olomouci. Tam vedl fotografický kroužek známý fotograf dr. Miloslav Stibor. Po absolvování čtyř semestrů matematiky a fyziky se mi jako zázrakem otevřela možnost pokračovat ve studiu na "zbrusu" nové katedře optiky a jemné mechaniky, kde přednášeli mj. přední odborníci z přerovské Meopty - výrobce proslulých Flexaret a dalších fotografických přístrojů.

Po promoci, kdy jsem nastoupil do rožnovské Tesly, se tato moje vášeň mohla jaksepatří rozvinout. V "tesláckém" fotokroužku se nám věnovali slavní fotografové, jako už zmiňovaný dr. Miloslav Stibor, Ing. Mirek Bílek, Milan Borovička a další. Hodně nám všem dala také tehdy módní "družba" s fotokroužkem v berlínském Kopníku v tehdejší NDR, která vyvrcholila výměnnými návštěvami a celoživotním přátelstvím.

Silnými impulzy pro mé fotografování byly také přátelství s umělci, jako manžely Podešvovými, Luďkem Majerem, herci a pěvci z ostravského, ale i pražského Národního divadla. Jako student jsem byl "skalním" zastáncem formátu 6x6 cm s tím, že už tehdy jsem se pokoušel zhotovovat barevné fotografie. Co to obnášelo koncem 60. let, to si už dnes stěží umí někdo představit. V Rožnově, kam jsem přišel v roce 1964, jsem plynule přešel na kinofilm. Barevná fotografie mě však stále "držela", ať už diapozitívy, nebo papírové obrázky, vyráběné v poloze "skrčence" v koupelně panelákového bytu.

Koncem roku 1990 jsem odešel z Tesly do Elektroprojekty, kde jsem měl na starosti reklamu a marketing. Nedělítelnou součástí mé práce se stalo obstarávání propagačních fotografií - a to byla voda na můj mlýn! V r. 2000 jsem začal s digitální fotografií, jejíž výhody brzy vytlačily i z mého amatérského fotografování klasické snímání na film; temnou komoru se zvětšovákem nahradil počítač s tiskárnou.

Vynikající vlastnosti digitálního přístroje Olympus mi umožnily, abych se vě-noval mj. nenápadnému fotografování v divadle při představení. A tento obor se stal mojí "parketou". V ostravském Divadle Antonína Dvořáka jsem měl již dvě výstavy (v r.2002 a letos) pod názvem "Ze třetí řady". Tato výstava má být jakýmsi ohlédnutím za mým dosavadním životem, který už půl století činí fotografie bohatým a zajímavým."

Rožnov pod Radhoštěm, 9. září 2005
RNDr. Pavel Hon / slova fotografa P.Hona v Městské knihovně v Rožnově /

Herec Jan Fišar: Kultura je základ, ze kterého vyrůstá tvář města / Ostravan.cz/

Jan Fišar patří k nejvyzrálejším ostravským hercům, v činoherním souboru Národního divadla moravskoslezského působí více než třicet let. Získal řadu prestižních ocenění, působí nejen v divadle, ale také v rozhlase, je výrazným českým recitátorem a také nesmlouvavým kritikem společenských poměrů. Jan Fišar poskytl deníku Ostravan.cz rozhovor.

Výňatek:

Na kterou z tvých nynějších rolí se nejvíce těšíš?

Teď děláme s významným slovenským režisérem panem Ballekem Macbetha. Budu v tom hrát Macduffa. Je to pro mne velmi zajímavá práce a setkání s tímto panem režisérem je velmi zajímavé.

A z těch inscenací, které jsou teď na programu?

Mám rád Baladu pro banditu a postavu Mageriho, která je mi hodně blízká, neboť mám k židovství a k židům velmi vřelý vztah.

Ve hře Trable s Harrym hraješ postavu poněkud odlišnou od těch, do kterých jsi obvykle obsazován, ale divákům se tvůj komický kapitán Albert Willes velice líbí. Všichni říkají, to je najednou úplně jiný Fišar…

Já jsem velice rád, že jsem se s touto rolí a s tímhle žánrem potkal. Navíc je to pod dalším docela významným slovenským režisérem Jakubem Nvotou. My jsme v NDM jakoby v zajetí slovenských režisérů. Nynější šéf je Slovák, někdejší bývalý šéf byl Slovák a každý něco nového přinesl. Myslím, že tohle představení lidé mají rádi.

Mou největší láskou je poezie a umělecký přednes. Spousty pořadů v pražské Viole, Lyře Pragensis, Společnosti bří Čapků (mnoho pořadů také ve spolupráci s mým tatínkem), Památníku národního písemnictví, ale také v Bratislavě a v mnoha městech České republiky – v Ostravě v kavárně Daniel, Atlantiku, Librexu a především v ČRo Ostrava. Je pro mne velkým potěšením i častá spolupráce na významných festivalech, jakými jsou Janáčkův máj nebo Janáčkovy Hukvaldy.
V této oblasti si nejvíce vážím trojnásobného vítězství na nejvýznamnější a nejprestižnější soutěži v uměleckém přednesu Neumannovy Poděbrady (dnes PDP).
Velice si cením spolupráce s P. Kotíkem a J. Třískou na pořadu Dopisy Olze V. Havla na Pražském jaru v r. 2001, který se konal ve Španělském sále Pražského hradu za účasti prezidenta republiky pana Václava Havla.

A skončím mým milovaným Karlem Čapkem:
„Věřím, že nejdůležitější a nejživější na divadle je herec; vše, co sníží intenzitu a přitažlivost herectví, snižuje nevyhnutelně i životnost divadla.“

Zdroj: Národní divadlo Moravskoslezské
4.11.2010/ Rozkvetlé konvalinky /

Foto: Hana Papežová, Dušan Stračánek, St.Drozd
Videa: D.Stračánek

Hudební produkce: Petr Koběrský, Oldřich Zemánek

Děkuji všem za vytvoření příjemného, pohodového odpoledne.

Nastavení