Název

Knihcentrum K.Hvížďala s V.Kolářem - beseda a autogramiáda Ostrava 25.9.2014

Popis

Životopis / z wikipedie / Karla Hvížďaly

V Praze vyrůstal, maturoval a studoval Strojní fakultu na ČVUT (1963). Později studoval politické vědy v Moskvě (1967 – 1968) a němčinu a německou literaturu v SRN (1978 – 1979).

V letech 1966 – 1970 pracoval jako redaktor v časopisu Mladý svět, v období po začátku tzv. normalizace 1971 – 1974 byl redaktorem v nakladatelství Albatros. Založil a řídil edici Objektiv.[1]

V letech 1978 – 1990 byl v exilu v SRN, kde žil v Bonnu, pracoval v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a spolupracoval jako žurnalista s rozhlasovými stanicemi RFE (Radio Svobodná Evropa), Deutschlandfunk, Deutsche Welle, BBC, psal rozhlasové hry a přispíval do exilových časopisů.

Od roku 1990 šéfreportérem (do 1992) Mladé fronty / MF Dnes a předsedou představenstva společnosti MAFRA, v roce 1993 šéfredaktorem Mladého světa, v letech 1994 až 1999 šéfredaktor a spoluvydavatel zpravodajského týdeníku Týden, který spoluzaložil.

Od roku 1999 je svobodným žurnalistou a spisovatelem. Spolupracuje mj. s deníky MF Dnes a Lidové noviny, s časopisem Xantypa, s týdeníky Respekt[2]), Reflex, Euro a dalšími periodiky. V České televizi moderoval týdenní rozhovory v pořadech Press a Přesčas, pravidelně komentuje domácí a zahraniční politické dění a také dění na mediální scéně v Českém rozhlase 6.

V 60. letech psal básně. Je autorem dvou až tří desítek knih rozhovorů (spolu s dalšími), románů, novel (Raroh, Nevěry, Výpověď), knížek pro děti (Fialoví ježci) a více než dvou desítek rozhlasových her (m.j.Rekonstrukce začínajícího básníka, Vzkaz, Veverky na tři řádky, Tři výpovědi).

Za rozhlasové hry obdržel dvě ceny v Rakousku, za Dálkový výslech Václava Havla řadu cen v zahraničí a jednu doma, za povídku Eule beim Augenarzt cenu Goethe Institutu a naposled za Rozhovory na přelomu tisíciletí (2002), obdržel Cenu Egona Erwina Kische.[3] Za rok 2007 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky. Napsal také novelu Vzkaz, která patří do žánru sci-fi.

České rozhovory ve světě, Index, Kolín nad Rýnem 1981
Vzkaz, sci-fi novela (antiutopie) napsaná 1973, vydáno v Itálii 1981, v ČR roku 1993 jako součást knihy novel Nevěry.
Václav Havel: Dálkový výslech – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Index, Kolín nad Rýnem / Londýn 1986
Václav Havel: Fernverhör – Ein Gespräch mit Karel Hvížďala, Rowohlt, 1987, 1990, 1991, ISBN 3-498-02882-0, ISBN 3-499-12859-4
a překlady do dalších jazyků, po listopadu 1989 několik vydání v ČSFR a ČR (mj. Melantrich, 1989, Academia, 1999, Torst, 1999), ISBN 80-200-0801-2
Karol Efraim Sidon: Když umřít, tak v Jeruzalémě (rozhovory s Karlem Hvížďalou a Viktorem Vondrou), Mladá fronta, 1997, ISBN 80-204-0592-5
Václav Bělohradský: Myslet zeleň světa – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1991, ISBN 80-204-0239-X
Karel Jan Schwarzenberg, Karel Hvížďala: Knížecí život – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1997 / Paseka, 2002, ISBN 80-204-0673-5 / ISBN 80-7185-485-9, Portál 2008 a 9, ISBN 978-80-7367-459-5
Dialogy (rozhovory z 80. let, V. Bělohradský, P. Král, J. Němec, J. Gruša, L. Vaculík, R. Preisner, A. Brousek, S. Richterová, K. Chvatík, J. Vladislav, J. Kolář, Z. Vašíček, P. Šrut), Torst, 1997, ISBN 80-7215-020-0
Rozhovory na přelomu tisíciletí (Jacques Rupnik, Dušan Třeštík, Ján Mlynárik, Karol Sidon, Milan Nakonečný, Michal Anděl, Karel Schwarzenberg, Ivan Douda, Antonín Klimek, Jaromír Štětina, Jiří Gruša), Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2002, ISBN 80-86569-27-6
Karel Hvížďala, Karol Efraim Sidon: Červená kráva – Rozhovory s Karlem Hvížďalou, Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2002, ISBN 80-86569-30-6
Moc a nemoc médií – Rozhovory a eseje (rozhovory, eseje, přednášky a články), Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2003, 2005, ISBN 80-86569-70-5, 80-86643-07-7
Karel Hvížďala, Karol Efraim Sidon: 7 slov – Rozhovory s Karlem Hvížďalou, Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2004, ISBN 80-86569-82-9, 80-86643-09-3
Karel Hvížďala, Adriena Šimotová: Stopy Adrieny Šimotové – Tři dialogy s prologem a epilogem, Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2005, ISBN 80-7363-013-3, 80-86643-11-5
Jak myslet média – Eseje, přednášky, články a rozhovory 2004–2005 (rozhovory, eseje, přednášky a články), Dokořán, Jaroslava Jiskrová - Máj, 2005, ISBN 80-7363-047-8, 80-86643-14-X
Václav Havel: Prosím stručně – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, poznámky, dokumenty, Gallery, 2006 (pokračování „knižního rozhovoru“ s Karlem Hvížďalou), ISBN 80-86990-00-1
Karel Hvížďala "Restaurování slov. Eseje a texty o médiích." Portál, ISBN 978-80-7367-374-1
Karel Hvížďala, Jiří Gruša: Grušova hlídka na Rýnu (Rozhovory z let 1983–2011), Mladá fronta, 2011, ISBN 978-80-204-2590-4

Životopis / z wikipedie / Viktora Koláře

Narodil se v Ostravě v roce 1941 v rodině vedoucího fotoateliéru a prodejny s fotografickými potřebami, což byla jedna z důležitých skutečností, která ho přivedla k fotografování.[5][6]

Studoval Fotografický institut v Ostravě, v roce 1964 zahájil svoji pedagogickou dráhu na základní škole v Ostravě a absolvoval svou první autorskou výstavu. V roce 1968 odešel do Kanady[7], kde pracoval jako pomocník při těžbě molybdenu a v niklových hutích v Manitobě.[1] Poté se dostal do fotografických laboratoří v Torontu. Díky uměleckým stipendiím nasnímal soubory zachycující nákupní centra v Montrealu, kde také posléze uspořádal v Optical Gallery výstavu. V roce 1973 se však přes Paříž a Londýn vrátil zpět do Ostravy, která se v té době nacházela v hluboké normalizaci.[8] Byl proto vyslýchán policií[1] a následně pracoval jako dělník v Nové Huti (tehdy Klementa Gottwalda) a poté v letech 1975–1984 jako jevištní technik Divadla Petra Bezruče. Také se oženil s jevištní výtvarnicí Martou Roszkopfovou. Především se ale dále ve svém volném čase zabýval fotografováním a toto období se dá bez nadsázky nazvat jeho vrcholným. Teprve od roku 1985 se mohl opět věnovat fotografii ve svobodném povolání. V roce 1991 získal cenu Nadace Mother Jones v San Francisku.[9] V roce 1994 začal vyučovat fotografický dokument na FAMU v Praze, kde se v roce 2000 habilitoval na docenta.[9] Ve spolupráci s básníkem Jaroslavem Žilou vydal knihu Ostrava – obležené město. Ostravský magistrát však s jejím vyzněním a obsahem nesouhlasil, a proto byla kniha stažena.

Díky Kolářovu unikátnímu souboru fotografií z Ostravy mohou ti, kteří v tomto regionu nežijí, hluboko nahlížet do života obyčejných lidí a vidět život takový, jaký zde doopravdy je. Bez nadsázky zobrazuje konfrontaci místních obyvatel s každodenní realitou, která často není příliš radostná. Z autorových fotografií je cítit jeho láska k rodnému městu a lidem.
Samostatné výstavy

1964 - Fotografie Viktora Koláře. Černá louka, Ostrava.
1973 - Viktor Kolar's Czech Eye. Optica Gallery, Montreal.
1976 - Člověk mezi lidmi. Fotochema, Ostrava.
1978 - Ostrava. Fotochema, Ostrava.
1981 - Ostrava - fotografie 1968-1980. Dům umění města Brna, Brno.
1981 - Novosvětská setkání. Galerie pod Podloubím, Olomouc.
1981 - Ostrava. Malá výstavní síň, Liberec.
1981 - Novosvětská setkání. Galéria F, Banská Bystrica.
1981 - Ostrava. Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha.
1981 - Novosvětská setkání. Fotochema, Ostrava.
1981 - Ostrava. Canon Gallery, Amsterdam.
1981 - Viktor Kolář. Fotografijos Galeria, Kaunas.
1981 - Viktor Kolář - fotografie. Muzeum Stillonu, Gorzów.
1987 - Viktor Kolář - fotografie. Realistické divadlo, Praha.
1988 - 13 let. Galerie 4, Cheb.
1991 - Viktor Kolář. Pražský dům fotografie, Praha.
1991 - Viktor Kolář. Robert Koch Gallery, San Francisco.
1991 - Viktor Kolář - Schwarzes Ostrava. Palais Jalta, Frankfurt am Main.
1992 - Baník Ostrava. Museum Hoesch, Dortmund.
1993 - Nevinné oko. Městské muzeum, Ostrava.
1993 - Baník Ostrava. Rheinisches Industriemuseum, Engelskirchen.
1994 - Viktor Kolář. Slovenský rozhlas, Bratislava.
1995 - Viktor Kolář - 40 fotografií. Americké kulturní a obchodní centrum, Praha.
1996 - Kolářovy ostravské fotografie. Dům umění města Brna, Brno.
1996 - Viktor Kolář. Slezské muzeum, Opava.
1996 - Viktor Kolář. Toldkammeret, Elsinor.
1996 - Viktor Kolář - fotografie. Biennale of International Photography, Skopelos.
1997 - Viktor Kolář - Ostrava. The Photographic Center, Athens.
1997 - Viktor Kolář (1967-77). Galerie Václava Špály, Praha.
1998 - Viktor Kolář - fotografie. Musée de l'Élysée, Lausanne.
1999 - Viktor Kolář. České centrum, Berlin.
1999 - Viktor Kolář. Ostrava 1963-1999. Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava.
2002 - Viktor Kolář Photographs - Czech Photography II. Leica Gallery, New York City.
2002 - Malá Strana (Praha) photographs of Viktor Kolář. Blue Sky Gallery, Portland, Oregon.
2003 - Naostro (50 fotografií Viktora Koláře 1989-2003). Muzeum Boskovicka, Boskovice.
2007 - Viktor Kolar Photographs. Museum - The World of Glass, St. Helens, UK.
2008 - Město budoucnosti. Galerie u Rytíře, Liberec.
2009 - Retrospektywa/Retrospective of VK. Gallery A. Starmach, Kraków.

Vybrané publikace

D. Mrázková: Viktor Kolář, Profil, Ostrava 1986
Viktor Kolář: Baník Ostrava, Ex posé, Berlín 1986
Viktor Kolář: Malá Strana, Kocher & Kocher, Praha 1993
V. Kolář; J.Žila: Ostrava - obležené město, SFINGA, Ostrava 1995. ISBN 80-7188-016-7
J. Cieslar: Viktor Kolář, TORST, Praha 2002. ISBN 80-7215-159-2

Foto : Hana Papežová - Kolářová

Nastavení