Název

Luhačovice - zájezd Blatnice, Blatnička

Popis

Střípky ze zájezdu do Blatnice a Blatničky.později budou i doprovodné dokumenty.

V Blatničce najdete krásná místa, která byste jinde marně hledali. Les a přilehlé louky Jasenové na Blatničkou jsou stvořené pro procházky přírodou. Dnes je obec v plném rozkvětu, jak v podnikatelské sféře, tak ve společenském životě. Lidé z Blatničky udržují staré zvyky, tradice, obnovují lidové kroje. Již od roku 2000 trvá úspěšná spolupráce s rakouckou obcí Falkenstein.

Obec Blatnička leží asi 10 km východně od Veselí nad Moravou na předhůří Bílých Karpat.
Historie a památky

Známé cesty v Blatničce do neznáma. Nejstarší a nejvýznamnější - dnes již zaniklá se nazývala Uherská cesta. Byla to úvozová - do Blatničky od Dolních Uher ze Suchova přes současné Blatnické lúky, které byly počátkem 70. let tohoto století rozorány a cesta zavezena.
Druhá významná cesta byla Brodská, která vedla z Hrubé uličky šikmo přes hon Pod lúkama. východně od Hluku a západně od Dolního Němčí vedla do dřívějšího našeho správního a církevního centra Lucké provincie - do Vlčnova.
Teprve začátkem devadesátých let minulého století také na podnět blatnického faráře Mořice Růžičky byla postavena štětovaná silnice z Blatnice přes Blatničku do Boršic na původní hliněné cestě s výsadbou ovocných stromů.
Provolání císaře Františka Josefa I. "K mým národům" a tím vyhlášení mobilizace také v Blatničce bylo vyvěšeno na místní zvonici 1. 8. 1914. Do války povolával císař všechny muže do 38 let. Celkem se 1. sv. války zúčastnilo z Blatničky 99 mužů, z nichž se 7 již do Blatničky nikdy už nevrátilo. Zůstali na bojištích války a byl jim zbudován pomník před místní školou, který byl v roce 1973 přemístěn na místní hřbitov.
První známky osídlení 6500 - 4000 př. n.l., což dokazují nálezy sekeromlatů naposledy v roce 1930, které jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně. Ve 4. stol. př. n.l. přišli na jihovýchodní Moravu Keltové kmene Kotinů, kteří nakonec z Moravy zmizeli. 1. - 5. stol. n.l. sídlili na Moravě Germáni z kmene Kvádů, kteří vytlačili Kelty. Dokládána nálezy mincí je také přítomnost Římanů. Doba příchodu Slovanů koncem 4. stol. z východu a jihu, tak jako vláda kupce Sáma i Velké Moravy měla na kraj velký vliv, ale památek nezanechala.
V rámci velké středověké kolonizace v pol. 13. stol. dochází k osidlování tohoto kraje, zakládání osad na luckém poli a k utváření moravsko-uherských hranic na hřebenech Bílých Karpat, které se prakticky do dnešního dne nezměnily.
V roce 1362 je první písemný dochovaný zápis o Blatničce při vybírání mýta u kunovické brány před vjezdem do Uh:Hradiště. Obec Blatnička je na této listině psána latinsky jako Platnicz Superior (Blatnice Horní). Obec náležela ostrožskému panství. V 16. století zde nastal rozvoj vinařství, které spolu s obilnářstvím a rybníkářstvím bylo výnosným odvětvím místního hospodářství. Blatnička a její okolí byla mnohokrát postižena neúrodou a vpády uherských a tureckých vojsk. V roce 1663 byla obec vypálena.

Mezi významné památky obce patří kaplička Panny Marie Sedmibolestné z roku 1866. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl vystavěn v letech 1935 - 1938. V okolí bylo učiněno několik prehistorických nálezů.
Nejstarší dochovanou stavbou v Blatničce je v západní části obce kaplička u honu Zákapličí. Stranou za vesnicí opatrovaná a někdy i zapomínaná stavba však je o hodně starší a má větší význam, než se nám může na první pohled zdát. Je předchůdce současného kostela i víry v bytosti, které nevidíme, vnímáme, hledáme v nich oporu a uctíváme. Současná stavba byla postavena na žádost místních občanů na místě staré kapličky v 2. pol. 19 stol.. Dne 9.7. 1886 schvaluje sezení obecního výboru, že obec Blatnička bude udržovat nově vystavěnou kapličku u cesty na parcele č. 575. Velkou opravu kapličky bez nároku na odměnu z vlastní iniciativy provedli v roce 1995 starosta A. Minařík 161, Z. Mitáčková 133, P. Kubica 70 a J. Kubica /7.7. 1968 - 15.11. 1997/. Na kapličku byla dána nová střešní vazba, nová křidlice, opravena a natřena omítka.
Lidové tradice

Tradice Slovácka,o.p.s - Šití krojů Blatnička
Kroje – lidový oděv je dosud živá součást dnešního života. Aby tomu tak bylo i nadále, vznikla obecně prospěšná společnost Tradice Slovácka ,o.p.s Blatnička. Společnost se zabývá výrobou krojů tradičním způsobem. Na přání zákazníka ušijí ženy jakýkoliv kroj od nás i ze zahraničí. Kolektiv zručných vyšívaček a švadlen dokáže ve velmi krátké době ušít kompletní kroj pro jednotlivce i velké kolektivy. Předností šicí dílny je kvalita, komplexnost, dodací lhůty jeden až dva měsíce dle náročnosti výšivek. U dárkových předmětů jsou dodací lhůty ještě kratší.

)BLATNICE pod Svatým Antonínkem

Historie a popis poutního místa: Kopcovitý výběžek Bílých Karpat - Blatnická hora (350 m.n.m) s poutní kaplí sv. Antonína Paduánského (lidově zvaný Antonínek), řadí se k význačným poutním místům Moravského Slovácka a jeho význam daleko přesahuje hranice regionu. K popularitě v tomto století přispěl malíř Joža Úprka, kterého pro zhotovení proslulých obrazů zachycujících atmosféru blatnických poutí na přelomu století získal vlastenecký farář P. Mořic Růžička.
Podle pověstí bylo na Blatnické hoře staroslovanské pohanské obětiště; v době cyrilometodějské mise jedno z působišť věrozvěstů, kteří z posvátné studánky křtili naše slovanské předky.
Kapli sv. Antonína nechal vystavět majitel ostrožského panství kníže Hartman z Lichtensteina v r. 1668 jako poděkování za uzdravení svého syna: Vystavěl osmihrannou dosud zachovalou kapli, ve které je dnes hlavní oltář. První pouť se uskutečnila v r. 1671. Kaple byla pro množství poutníků záhy rozšířena (r. 1696). Z té doby pochází erb nad hlavním vchodem a vlysy nade dveřmi.

Historie.

V době josefínských reforem byla v r. 1786 uzavřena, odsvěcena, prodána a vydrancována. Díky žádosti blatnických občanů u císaře Františka I. bylo povoleno kapli obnovit; blatnická obec se písemně zavázala nejen k obnově, ale i k další péči o kapli "po všechny časy" (r. 1815). Do bohoslužebného provozu byla znovu uvedena v r. 1819. Od té doby církevní úřady v Olomouci povolily konání mší svatých i s kázáním po dobu letních měsíců o nedělích a svátcích.

Kaple jednoduchého jednolodního půdorysu není honosnou stavbou, její charakter je dán výzdobou místních lidových umělců, svou jednoduchostí působí však důvěrně a mile jako místo prosté a vroucí zbožnosti. Hlavní oltář (1904) je z bílého mramoru, nad ním je osazen amatérský reliéf Poslední večeře. Nad ním je obraz sv. Antonína s Ježíškem a anděly, vznášejícího se nad Blatnickou horou, který namaloval lidový umělec, samouk "pantáta maléř", blatnický kostelník Josef Hán; toto dílo je povýšeno na blatnický "poutní obraz". Význačný tvůrce církevního umění ak. malíř Jano Kohler ze Strážovic u Kyjova zvěčnil třemi obrazy: na evangelijní straně v presbytáři je to nedokončená skica k obrazu "Smrt sv. Antonína" a nad bočním oltářem Panny Marie svatohostýnské nástěnná malba "sv. Antonín káže rybám". Nad protějším oltářem sv. Josefa je obraz "sv. Antonín káže v Padově" s umělcovým autoportrétem (rytíř opírající se o meč vlevo dole). Obrazy jsou z r. 1937. U jižního průčelí je otevřená kaple s polním oltářem a sochou sv. Antonína. Zde se konají služby boží pro tisíce poutníků o hlavních poutích, kdy Blanická hora rozkvétá opět krásou slováckých krojů. K této tradici přispívá nejen vnější kolor, ale především víra.

Několik slov o sv. Antonínu Paduánském - knězi, řeholníku a učiteli církve (1195-1231). Původem portugalský šlechtic, žil v době sv. Františka z Assisi, do jehož řádu vstoupil. Pověst divotvůrce a patrona ztracených věcí mu získala mimořádnou oblibu. Jeho život lze shrnout do stručné charakteristiky: chudoba, učenost a velký dar výmluvnosti byly jeho velkými přednostmi. Neplatila tedy pro něho stará latinská sentence: "Učenost bez výmluvnosti je jako meč v rukou ochrnutého a výmluvnost bez učenosti jako meč v rukou bláznivých."

Nastavení